Recept 5: Změna volebního systému omezující korupci

Občané jsou schopni zvolit méně zkorumpované politiky, jestliže budou moci do Poslanecké sněmovny snadněji dostat kandidáty, které zakroužkují. Má-li mít změna volebního systému vliv na snížení korupce, nemůže jít ovšem pouze o systém volby. Občané si mohou vybrat lepší zástupce, pouze pokud o nich budou mít snadno přístupné informace.

Jak se dnes volí do Poslanecké sněmovny a jaký vliv na to má kroužkování?

Do Poslanecké sněmovny se volí 200 poslanců. Volby probíhají ve 14 volebních krajích. Podle odevzdaných hlasů získávají jednotlivé strany v Poslanecké sněmovně určitý počet křesel. O tom, které konkrétní osoby zaujmou křesla, která strana v Poslanecké sněmovně získala, rozhoduje pořadí kandidátů na krajských kandidátkách stran. Toto pořadí je předem určené danou politickou stranou, zamíchat s ním může pouze tzv. kroužkování.

Volič má možnost dát vybraným kandidátům až čtyři preferenční hlasy, tzv. kroužky. Pokud kandidát obdrží takové množství kroužků, že to odpovídá alespoň pěti procentům hlasů, které obdržela jeho strana, je přednostně zvolen na úkor méně preferovaných kandidátů. Díky tomu může volič dostat do Poslanecké sněmovny osoby, které skutečně chce. V důsledku toho, že kandidáti zakroužkovaní dostatečným počtem voličů přeskočí méně preferované kandidáty, lze rovněž docílit toho, že někteří kandidáti budou tzv. vykroužkováni, tzn. že budou kroužkovanými kandidáty odsunuti z míst, které jejich strana do Sněmovny získala.

Jak na korupci ve volebním systému chytrým pravidlem?

  • Zajistit, aby se do Poslanecké sněmovny dostávali kandidáti stran s nejvyšším počtem kroužků.
  • To znamená zrušit omezující pětiprocentní hranici, kterou musí kandidát překonat, aby se posunul na kandidátce strany na místo zajišťující křeslo v Poslanecké sněmovně. Tato umělá hranice totiž způsobuje, že až tři čtvrtiny preferenčních hlasů propadají.

Návrh změny volebního zákona:

  • V rámci jednotlivých politických stran, politických hnutí a koalic obdrží mandáty straně přikázané kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku a to postupně v pořadí podle nejvyššího počtu získaných přednostních hlasů; . v případě rovnosti počtu přednostních hlasů rozhoduje los. (Nové znění § 50, odst. 4 zákona 247/1995 Sb. o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů).

    (Odstavce 5 a 6 se ruší. Odstavec 7 se mění na odstavec 5.[i])

Důsledky změny volebního zákona

  • V případě přijetí navrhované změny by měl občan díky vyšší váze kroužků reálnou šanci ovlivnit, kdo bude za stranu sedět v Poslanecké sněmovně. Je-li prokázáno, že kroužkují převážně voliči s vyšším vzděláním, kteří se o veřejné dění zajímají, pak lze s vysokou pravděpodobností předpokládat, že se díky kroužkování do sněmovny nedostanou kandidáti s korupční minulostí.
  • Vzhledem k tomu, že v případě posílené role kroužkování by kandidátům křeslo ve Sněmovně zajistil pouze dostatečný počet kroužků, musely by strany zajistit, aby si voliči zapamatovali co nejvíce jejich kandidátů. To by velmi pravděpodobně znamenalo konec předvolebních billboardových orgií, a tedy i snížení vlivu stranických kmotrů, kteří billboardy zajišťují. Pouhé zapamatování si strany jako volební značky bez zapamatování jednotlivých kandidátů by straně nepomohlo k volebnímu úspěchu.
  • Zajištění místa ve Sněmovně pouze díky kroužkování by strany otevřelo osobnostem, neboť ty by si voliči lépe zapamatovali a i zakroužkovali. To by strany pročistilo a posílilo jejich legitimitu vůči občanům.

Aktuality

Opakované volby v Bílině a Chomutově. Jak se kupují hlasy, blog. Aktualne.cz, 30/1/2015, Petra Bielinová, http://blog.aktualne.cz/blogy/petra-bielinova.php?itemid=24612

Stát loni rozdal stranám přes půl miliardy, nejvíc dostala ČSSD, tyden.cz, 21/1/2015, ČTK,http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/stat-loni-rozdal-stranam-pres-pul-miliardy-nejvice-dostala-cssd_330899.html#.VL_2xGOa-cY

Policie obvinila politika ODS. Podle svědka uplácel voliče, Aktuálně.cz, 4/12/2014, Kudláčková, Lucie, http://zpravy.aktualne.cz/domaci/policie-obvinila-politika-ods-podle-svedka-uplacel-volice/r~b69982327b1211e49b26002590604f2e/

Nejinteligentnější způsob, jak zvýšit volební účast v senátních (a prezidentských) volbách, Aktualne.cz-Blogy, 23/10/2014, Kamil Gregor, http://blog.aktualne.cz/blogy/kamil-gregor.php?itemid=23963

Novodobý švejkismus, zvaný „komunální volební systém“, Aktualne.cz-Blogy, 22/10/2014, Jan Berwid-Buquoy, http://blog.aktualne.cz/blogy/jan-berwid-buquoy.php?itemid=23960

Zobrazit více aktualit

Otázky a odpovědi o korupci ve volebním systému


Proč je pětiprocentní hranice omezující? Jaké má negativní důsledky?

Hranice 5% z celkového počtu hlasů pro danou stranu, kterou musí zakroužkovaný kandidát překročit, aby se dostal na místo na kandidátce, které mu zajistí...

Další otázky a odpovědi

Chcete vědět více o korupci ve volebním systému?

Volební systém a korupce

Jen volby na korupci nestačí. „Mnoho politiků se i v demokratických systémech zaměřuje hlavně na vlastní obohacování. Více než poskytování veřejných služeb a prosazování veřejného zájmu je zajímá rozdělování trafik a získávání vlastních výhod. Na základě mezinárodních zkušeností lze doložit, že volby samy o sobě k dobrému politickému systému ani zdaleka nestačí. Navzdory pravidelným volbám trpí také demokratické systémy korupcí a podřízeností soukromým zájmům vlivných jednotlivců a skupin. Politici mají tendenci ve svých funkcích selhávat. Nové tváře, které mohou ve volbách zvítězit jako výměna za předchozí zkorumpovanou garnituru, často selhávají také.“[vi]

Správné nastavení volebního systému ovšem může do určité míry snížit korupci v tomto systému. Přes omezený vliv volebního systému na korupci není nastavení volebního systému zcela bez vlivu na korupční prostředí. Smysluplné kroužkování vyžaduje určitou znalost politiky. To může mít v konečném důsledku na českou demokracii mnohem blahodárnější vliv, než se obecně zdá. Nejenže se lidé začínají více o politiku zajímat, ale podle některých mezinárodních studií to dokonce má vliv na míru korupce v zemi. „Čím otevřenější volební systém, tím nižší míra korupce. Prokázaly to různé studie, které zkoumaly tuto závislost v desítkách zemí,“ tvrdí sociolog Daniel Prokop.[vii]

Alternativní návrhy na změny volebního systému do Poslanecké sněmovny podle jejich vlivu na korupci

Volební systém podle prezidenta Miloše Zemana: Z achování poměrného systému se současným zvýšením počtu volebních obvodů na 35 (ze současných 14 volebních krajů), takže by se v každém obvodu volilo zhruba jen 5 až 6 poslanců. Podle tohoto návrhu by došlo ke snížení minimálního procentuálního počtu preferenčních hlasů, které politici potřebují pro posun na kandidátní listině, ze současných 5 % na 3% s paralelní možností tzv. panašování, tj. možnosti voličů vybírat kandidáty z kandidátek různých politických stran.

Hodnocení politologa Tomáše Lebedy: „ V podstatě je to opozičně-smluvní dohoda. Malé volební okrsky zvýhodní opět velké strany, malé budou podreprezentované nebo v okrsku nebudou mít žádný zisk. Panašování, tj. možnost dát hlas kandidátům z různých stranických listin, může být atraktivní pro voliče, ale oslabuje to vnitřně parlamentní strany, které by ve stranickém režimu měly být kompaktní. Navíc by se soupeři stali i jednotliví kandidáti vlastní strany.[viii]

(Proti)korupční důsledky: Žádný účinek na korupci či mírné zvýšení korupce ve volebním systému. Snížení procentuální hranice získaných preferenčních hlasů pro posun na volitelné místo z 5% na 3% je pozitivní, ovšem možnost panašování, tj. možnosti voličů vybírat kandidáty z kandidátek různých politických stran, tento pozitivní účinek – jak názorně dokazuje politolog Tomáš Lebeda* – zcela vymaže, takže ve výsledku by byl volební systém navrhovaný prezidentem Milošem Zemanem ještě méně adresný, a tudíž ještě více korupční, než je dnes.

* „Na základě možnosti označit na volebním lístku tolik kandidátů, kolik se volí zastupitelů, a to bez ohledu na jejich stranickou příslušnost, může volič snadno nabýt mylného dojmu, že své hlasy dává pouze a jenom jím vybraným osobnostem. Tedy, že místo stran volí jednotlivé kandidáty. Naprostá většina voličů si to opravdu myslí a jak jsem se mohl přesvědčit, patří mezi ně i řada odborníků a profesionálů, kteří se politikou dlouhodobě zabývají. Ve skutečnosti je všechno jinak. To však pochopíme, až když se zabýváme detailně samotným volebním systémem, takového rozboru volič není schopný a v jeho mylném přesvědčení ho utvrzují i média.

Když má strana vypočteno, kolik zastupitelů jí připadá, přichází druhá fáze – obsazení mandátů konkrétními jmény. Zastupitelská křesla se pak přidělují podle pořadí kandidátů na stranické listině od shora směrem dolů. A teprve zde mohou hlasy odevzdané přímo jednotlivým kandidátům pomoci. Pokud některý z kandidátů strany získal alespoň o deset procent více hlasů, než je průměrný počet hlasů na jednoho kandidáta v rámci jeho strany, posouvá se na první místo listiny. Pokud by takových kandidátů bylo více, seřadí se na prvních místech podle počtu hlasů. Jinými slovy, kandidát se přesouvá na listině směrem vzhůru teprve tehdy, když výrazně (o 10 %) překročí průměrný zisk hlasů všech ostatních kandidátů. Nestačí být tedy pouze o trochu lepší než někteří z těch, kteří jsou na listině výše. Kandidát musí být výrazně lepší a to v porovnání se všemi. […]

V praxi to může vést k paradoxním situacím, kdy lídr a několik kandidátů na předních pozicích mohou být zvoleni do zastupitelstva i přes to, že získají méně hlasů než častěji preferovaní kandidáti na spodních nevolitelných místech, kteří zůstanou bez mandátu. Jejich hlasy naopak paradoxně přispějí ke zvolení osob na čele listiny.“[ix]

Návrh volebního systému ODS: Většinový systém, ve kterém se volí dvě stě poslanců v jednomandátových obvodech. Vítězí ten, kdo v daném obvodu získal nejvíc hlasů, byť ne nutně většinu.

Hodnocení politologa Tomáše Lebedy: „Návrh ODS je klasický anglosaský model, který na kontinentu nemá obdoby. Vzniká velká disproporce mezi procenty hlasů a získanými mandáty. Stručně řečeno: velké strany jsou výrazně nadreprezentované, malé silně podreprezentované. Mandáty získají velké strany nebo naopak malá regionální, dobře organizovaná strana.“[x]

(Proti)korupční důsledky: Pravděpodobné zvýšení korupce. Jak bylo uvedeno výše, zkušenosti s „jednobarevnou vládou“ bývalého primátora Béma v Praze v období 2002 – 2010 naznačují, že takový systém vede v českém prostředí k výrazné korupci, neboť vládnoucí stranu není nikdo schopen účinně kontrolovat a zabránit ji v eventuálním drancování veřejných rozpočtů atd.

Historické a ústavní aspekty změny volebního systému

Poměrný volební systém je v ČR hluboce historicky zakořeněn. Preferenční hlasování je neodmyslitelně spjato s poměrným volebním systémem, který v podmínkách rovného a všeobecného hlasovacího práva pro obě pohlaví v českých zemích zavedli poslanci Revolučního národního shromáždění v lednu 1919 pro obecní volby.“[xi] Poměrný volební systém existuje na území ČR od vzniku Československé republiky v roce 1918. Odstranění takto historicky zažitého fenoménu bude proto pravděpodobně těžké a bude velkou částí společnosti z principu odmítáno.

Změna volebního systému do Poslanecké sněmovny – z poměrného na většinový – by vyžadovala přeorání ústavního systému. Změna volebního systému pro Poslaneckou sněmovnu z poměrného na většinový by pravděpodobně vyžadovala zrcadlově obrácenou změnu pro Senát nebo jeho zrušení, neboť současná ústava je založena na rovnováze mezi volebními systémy pro každou z komor Parlamentu. Taková změna volebního systému vytváří krom toho riziko konfliktu s tzv. „nezměnitelnými“ principy Ústavy,* tj. takovými principy, které nelze změnit ani ústavním zákonem odhlasovaným všemi 281 poslanci a senátory. Příkladem takového principu je možnost stran jako takových kandidovat ve volbách, tedy nejen prostřednictvím jednotlivých kandidátů. Tyto „nezměnitelné“ principy lze změnit jen sepsáním zcela nové Ústavy.

* Příklady „nezměnitelných“ části Ústavy definovaných Ústavním soudem: (i) principy obsažené v Preambuli Ústavy, (ii) princip svrchovanosti lidu, (iii) principy obsažené v čl. 5 a 6 Ústavy, tj. svobodná soutěž politických stran a princip většinového rozhodování, (iv) základní principy volebního práva, (v) přirozenoprávní ustanovení Listiny základních práv a svobod, která zakládají ústavní právo na odpor (čl. 23 Listiny).[xii]


[vi] Voliče musí zajímat reputace politiků, Hana Brixi, blog na informačním serveru Aktuálně.cz, 16. března 2013, http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/hana-brixi.php?itemid=19442; Roger Myerson, Democratic Decentralization and Economic Development, February 2013 http://home.uchicago.edu/~rmyerson/research/decent.pdf

[vii] Analytici: Vykroužkování hrozí hlavně kandidátům ODS a ČSSD, Jan Novotný, informační server iDNES, 24. října 2013,  http://zpravy.idnes.cz/krouzkovani-v-predcasnych-volbach-dtp-/domaci.aspx?c=A131024_1991774_domaci_jav

[viii] Budeme volit jinak? Odborník před novými návrhy varuje, Jan Němec, informační server Aktuálně.cz, 30. března 2013,  http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=775185

[ix] Tomáš Lebeda,  Komunální volby klamou. Krátké zastavení nad problematickými aspekty volebního systému pro obecní zastupitelstva. Acta Politologica, Vol. 1, No. 3, 2009, s. 335-337.

[x] Budeme volit jinak? Odborník před novými návrhy varuje, Jan Němec, informační server Aktuálně.cz, 30. března 2013,  http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=775185

[xi] Kroužkování za časů první republiky, Vojtěch Navrátil, Revue Politika 10/2013, http://www.revuepolitika.cz/clanky/1928/preferencni-hlasovani-od-vzniku-republiky-po-krouzkovaci-revoluci-i

[xii] Nález Ústavního soudu Pl. ÚS 42/2000 ze dne 24. ledna 2000 (64/2001 Sb. N 16/21 SbNU 113) http://kraken.slv.cz/Pl.%C3%9AS42/2000

 

 

< Předchozí recept Následující recept >

Diskuze

Odkazy

[i] (5) Nezvolení kandidáti politických stran, politických hnutí a koalic, které v rámci volebního kraje získaly alespoň 1 mandát, se stávají náhradníky. Pro stanovení pořadí náhradníků v rámci těchto politických stran, politických hnutí a koalic se postupuje obdobně podle odstavcůaž 6 .



Související

Nejčtenější

Spojte se s námi

jsme na facebooku

O projektu

Záměrem projektu je představit a dát k veřejné diskuzi podrobný návrh systémových změn, jejichž cílem je omezit korupční prostředí v České republice. Autoři vycházejí z konceptu chytrých pravidel. Snížit nabídku korupčních příležitostí se chytrá pravidla snaží zejména tak, že zvyšují náklady korupčních jednání a/nebo riziko odhalení nekalých praktik.

Aktuality - prosinec 2015

  1. Splněný sen ministra Chovance: Mocný úřad na IT zakázky

  2. Šlachta začal do korupce vrtat kvůli mediální slávě a moci, tvrdí politolog a bezpečnostní analytik Šmíd

  3. Česká pošta zrušila podezřelý tendr na zabezpečení svých poboček

  4. Detektiv měl iPhone a auto od Janouškova známého. Nebyly to úplatky, brání se

  5. Policie začala prověřovat, jak dostal Andrej Babiš dotace na své Čapí hnízdo

     

Zobrazit více aktualit...