Příklad tzv. tunelu dovnitř“: Kauza „milion za zákon“
Pozadí kauzy. Redakce Mladé fronty DNES vyslala redaktora, který jako fiktivní vlastník fiktivní firmy provozující herny žádal na poslancích parlamentních stran, aby za úplatek milion korun zabránili přijetí novely zákona o loteriích. TOP09 a komunisté chtěli úplatek přijmout a umožnit skrýt identitu uplácejícího fingovaného vlastníka heren.
„Tunel dovnitř“ v přímém přenosu. Prostředkem ke skrytí identity fingovaného uplácejícího vlastníka heren mělo být využití vlastnického propojení KSČM s obchodní společností Futura a.s., která vydává Haló noviny. Poslanec KSČM Dolejš na nabídku úplatku a otázku, jak peníze z úplatku dostat do stranické pokladny, odvětil: „Nejjednodušší cesta je, aby se tam (v komunistických Haló novinách) objevila inzerce. A tím pádem my můžeme novinám snížit svou dotaci.“ Jinak řečeno, fiktivní hazardní podnikatel měl zaplatit milion za inzerci firmě vlastněné KSČM provozující Haló noviny a tyto peníze už by se „tunelem dovnitř“ dostaly do pokladny strany.[ii]
Zjištění díry v zákoně. „Podle zdrojů MF DNES komplikuje policii práci nový trestní zákoník, který je účinný od ledna. Kriminalisté zvažují, že Dolejše i Milotu obviní z trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti, za který hrozí několikaleté vězení. Zatímco do loňska byla trestná i příprava takového jednání, podle nového zákona se pachatelé musí o legalizaci výnosů alespoň pokusit. A tak daleko loňský test MF DNES nezašel. V okamžiku, kdy Milota s Dolejšem slíbili lobbing za úplatu, figurant odhalil svou novinářskou identitu. "Je tedy možné, že nelze Dolejše s Milotou postavit před soud,“ připouští policejní zdroj.“[iii]
Odložení stíhání z důvodu „díry v zákoně.“ „Nebyly zjištěny informace, podle kterých by došlo ke spáchání trestného činu,“ řekla iDNES.cz bez dalších podrobností mluvčí pražského městského státního zastupitelství Štěpánka Zenklová.
Systémový charakter problému „tunelu dovnitř“
Snadná možnost obcházet pravidla prostřednictvím „tunelu dovnitř. „Systémový problém spočívá především ve snadné možnosti obcházet pravidla pro darování tím, že se namísto politické straně „darují“ [např. formou předražené či nerealizované zakázky] finanční prostředky obchodní společnosti politickou stranou vlastněné, nebo se prostřednictvím obchodní společnosti politické straně poskytne finanční či jiná podpora jiným způsobem (např. poskytnutím služeb obchodní společnosti vlastněné politickou stranou za zvýhodněných podmínek).“ [iv]
Volné podnikání obchodních firem vlastněných stranami. „Dále dochází k situacím, kdy firmy neposkytují své služby pouze svým mateřským stranám, což je myšlenka stojící v pozadí možnosti zřízení těchto firem, ale otevřenému trhu. Zdroje získané od „klientů" těchto firem, tj. úhrady za zboží či služby, které mohou být předražené nebo fingované, potom firmy darují své mateřské straně, čímž peníze od „klientů“ doputují k zamýšlenému cíli. Propojení firem se stranami může být velmi výrazné. Strany tak de facto skrze (spolu)vlastněné společnosti podnikají, což je v rozporu s platnou regulací.“[v]
Co umožňuje stranám zákon?
Zákaz podnikání stran. Politická strana ani hnutí nesmějí vlastním jménem podnikat.[vi]
Vlastnictví podílů v obchodních společnostech (firmách) stranami. Zákon umožňuje stranám a hnutím mít podíl (vlastnit) obchodní společnosti (firmy), které provozují (i) vydavatelství, nakladatelství, tiskárny, rozhlasové nebo televizní vysílání, (ii) publikační a propagační činnost, (iii) pořádání kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí, nebo (iv) výrobu a prodej předmětů propagujících program a činnost příslušné strany a hnutí.[vii]
Výnosy z podílů v obchodních společnostech (firmách). Zároveň zákon umožňuje, aby strany získávaly příjmy ze společností (firem), které vlastní. Zákon dále stanoví, že politické strany nesmějí vlastnit majetek mimo území České republiky.[viii]
Příklady obchodních společností, které vlastní politické strany?[ix]
| Strana | Obchodní společnost (firma) | Podíl |
| ODS | ODS Publishing s.r.o. | 100% |
| ČSSD | Cíl, a.s. | 100% |
| KSČM | NAŠE PRAVDA, spol. s.r.o. | 100% |
| Futura a.s. | 83,5% * |
| TOP 09 | TOP09 ve své výroční zprávě za rok 2011 uvádí, že není „ve skupině“, tj. neměla by mít obchodní podíl ani vlastnit akcie žádné obchodní společnosti. | --- |
| KDU-ČSL | | 100% |
| Věci veřejné | Pražan spol. s.r.o., Res Publica Publishing s.r.o. | 100% |
* Kdo je vlastníkem zbylých 16,5%?
[iv] Magdaléna Klimešová, Radim Bureš, Petr Bouda: Financování politických stran v České republice a potřebné změny regulace, ISBN: 978-80-7330-221-4 (Sociologický ústav AV ČR), 2012, str. 46.
[v] Magdaléna Klimešová, Radim Bureš, Petr Bouda: Financování politických stran v České republice a potřebné změny regulace, ISBN: 978-80-7330-221-4 (Sociologický ústav AV ČR), 2012, str. 46.
[vi] § 17, odst. 2 zákona č. 424/1991 Sb, o sdružování v politických stranách a politických hnutích, v platném znění.
[vii] § 17, odst. 3 zákona č. 424/1991 Sb, o sdružování v politických stranách a politických hnutích, v platném znění.
[viii] § 17, odst. 4, písm. g) a odst. 6 zákona č. 424/1991 Sb, o sdružování v politických stranách a politických hnutích, v platném znění.
[ix] Magdaléna Klimešová, Radim Bureš, Petr Bouda: Financování politických stran v České republice a potřebné změny regulace, ISBN: 978-80-7330-221-4 (Sociologický ústav AV ČR), 2012, str. 45.
