Recept 21: Regulace offshorových služeb poskytovaných firmám napojeným na veřejné rozpočty

Nebylo by vhodnější zakázat, aby jakékoli firmy získávající veřejné prostředky mohly být vlastněny ze zahraničí? Jinak řečeno dovolit získávání veřejných prostředků pouze českým firmám?

To bohužel nelze, neboť takové opatření by bylo diskriminační a rovněž pravděpodobně v rozporu s právem Světové obchodní organizace (WTO). Firmám ze zemí EU a z některých dalších zemí nebo českým firmám vlastněným z těchto zemí je nutné zajistit stejný přístup k veřejným zakázkám jako českým firmám. Rovnocenný přístup je nutno zajistit firmám ze zemí či vlastněných ze zemí EU a ze zemí, jež ratifikovaly Dohodu Světové obchodní organizace (WTO) o vládních zakázkách. Těmito státy jsou Kanada, Čína vzhledem k Hong-Kongu, Island, Izrael, Japonsko, Korea, Lichtenštejnsko, Nizozemí vzhledem k Arubě, Singapur, Švýcarsko, Tchaj-wan a Spojené státy americké.

Další otázky a odpovědi

Nebylo by vhodnější zakázat, aby jakékoli firmy získávající veřejné prostředky mohly být vlastněny ze zahraničí? Jinak řečeno dovolit získávání veřejných prostředků pouze českým firmám?

To bohužel nelze, neboť takové opatření by bylo diskriminační a rovněž pravděpodobně v rozporu s právem Světové obchodní organizace (WTO). Firmám ze zemí EU a z některých dalších zemí nebo českým firmám vlastněným z těchto zemí je nutné zajistit stejný přístup k veřejným zakázkám jako českým firmám. Rovnocenný přístup je nutno zajistit firmám ze zemí či vlastněných ze zemí EU a ze zemí, jež ratifikovaly Dohodu Světové obchodní organizace (WTO) o vládních zakázkách. Těmito státy jsou Kanada, Čína vzhledem k Hong-Kongu, Island, Izrael, Japonsko, Korea, Lichtenštejnsko, Nizozemí vzhledem k Arubě, Singapur, Švýcarsko, Tchaj-wan a Spojené státy americké.

Nebylo by účinnější zcela zakázat poskytování zahraničních offshorových služeb v ČR?

To není nezbytně nutné. Jednalo by se o zbytečně přísné omezení. U soukromých firem, které nemají se státem nic společného, není třeba zakazovat, aby využívaly offshorových struktur, nedochází-li při využívání těchto služeb k daňovým únikům nebo k praní špinavých peněz.

Nebudou firmy získávající veřejné prostředky obcházet omezení využívání offshorových služeb tak, že si najdou firmu či advokáta poskytující offshorové služby v zahraničí, na něž české úřady nedosáhnou?

To je samozřejmě možné. Nejúčinnější regulací poskytování offshorových služeb by byla regulace na evropské nebo ještě lépe an globální úrovni. (viz například deklarace státníků skupiny G-8 z roku 2013 zmíněná v Receptu 19). Není proto důvodu, proč by návrh regulace offshorových firem poskytující služby spočívající ve skrytí konečných vlastníků firem získávajících veřejné prostředky nemohl být předložen některým státem na evropské úrovni s relativně velkou šancí na schválení.

Z hlediska českého práva by se problém zahraničního poskytování offshorových služeb dal řešit pomocí trestněprávních sankcí. České trestněprávní sankce totiž mohou dopadnout i na zahraniční firmy. Prostřednictvím rozvíjející se spolupráce v trestních věcech, například díky evropskému zatykači, by poté bylo možné postihnout i firmy působící v zahraničí, které svým jednáním poškozují zájmy ČR. Krom toho pro firmu v zahraničí nebude vždy snadné najít si někoho, kdo zná české právo. To zvýší náklady na vytváření neznámých vlastnických struktur natolik, že se to řadě kmotrů a šíbrů nevyplatí. Zahraniční advokát nebude umět české právo. Českých advokátů působících v zahraničí je stále poměrně málo. Budou se hledat obtížně a budou velmi drazí. To zvýší náklady na vytváření neznámých vlastnických struktur natolik, že se to řadě kmotrů a šíbrů nevyplatí.

Nebude omezení poskytování offshorových služeb obcházeno tak, že si firma čerpající veřejné zakázky najme vlastního právníka, který jí vymyslí offshorovou strukturu, jako by to udělala firma poskytující offshorové služby nebo advokát?

Ano, to bohužel nelze vyloučit nicméně: pro firmu to bude značně rizikové, neboť vzhledem k využití interního právníka bude možné snadněji dovodit „úmysl firmy“ skrývat své konečné vlastníky. Krom toho interní právník firmy bude muset znát několik právních řádů, umět řadu cizích jazyků atd. a na rozdíl od situace, kdy by použila externí advokáty firma, nebude mít záruku, že vše bylo provedeno v souladu se všemi příslušnými právními řády. Vzhledem k těmto rizikům se lze s jistou pravděpodobností domnívat, že řada firem se neodváží vytvářet offshorové struktury pouze pomocí vlastních interních právníků.